Snowboard by Iceman na Blog.cz

Šmidlikacích akcí se v českých zemích konalo v posledních měsících víc než dost. Mezi těmi, které rozhodně stály za pozornost, musíme zmínit Funstorm Jib Showdown, která se konala osmého prosince v Liberci.

Troufám si říct, že v počtu jibbingových akcí jsme se stali evropskou elitou. Za poslední rok se skoro každý týden někde brousily bedny a na české scéně je víc jibbing niggaz, než v Bronxu, když týden mrzne. A právě pro fanoušky jibbingu uspořádala firma Funstorm jednu z největších akcí této sezóny s názvem Funstorm Jib Showdown.

FOTOGALERII Z AKCE OD DAVIDA BLAŽKA NAJDETE ZDE

Místo u univerzitních kolejí v Liberci není snowboardové komunitě zcela neznámé. Možná si vzpomenete na fotky, na kterých Richard Skandera pokořuje žlutý rovňák z cca 20 schodů. A právě kousek od tohoto railu vyrostlo hřiště pro Funstorm Jib Showdown. A nebylo to hřiště ledajaké. Řada světel, velkoplošná obrazovka a především variabilní překážky. Před vchodem do tělocvičny stála rozjezdová rampa, z níž se jezdci mohli vrhnout na rovnou bednu, středové zetko, případně na krajní bednu ve tvaru písmena L, jíž se přezdívalo hokejka. Stranou pak stál přísný a značně strmý streetrail, který budil respekt i u řady jinak odvážných jibberů. Celá scéna byla bohatě pokrytá sněhem, který již po několikáté dodala liberecká hokejová aréna.

Samotná akce začala lehce po poledni, kdy se v otevřené kvalifikaci popralo třicet borců o postup do hlavního závodu. Řada z účastníků měla podle svědectví přítomných s překážkami značné problémy, ale byli tam i tací, kteří si flek v závodě bezesporu zasloužili. Podle rozhodnutí organizátorů to byli: Michal Hanuljak, Honza Kynčl, Petr Bulušek, Jakub Petr, Tomáš Friedrich, David Šuchman, Petr Marčík a Martin Vanta. Těchto osm jezdců rozšířilo už beztak početné pole jezdců z domova i zahraničí. Z domácích luhů a hájů dorazili David Čonka, Honza Dolejší, Martin Prouza, Martin Matoušek, Darek Bergmann, Roman Dlauhý, Tomáš Tuzar, Jakub Šimůnek, Honza Nečas, Honza Řezníček, Milli Navrátil, Radim Hovad a Tomáš Kašpárek. Z nedalekého Polska přijel známý rail killer Wojtek Pawlusiak, kterému nikdo neřekne jinak než Gniazdo. Z Německa se dostavila část bandičky Shredniks.de, konkrétně Jens Kretschmer, Marcel Dextor a one foot man Seb Muller. Mnohem dál to měla maďarská dvojka Adam Balogh a Takacz Balacz a konec konců i slovenští bratři Tomáš "Špagy" Korčok a Tomáš Droppa. Toliko k sestavě, doufám, že jsem na nikoho nezapomněl.

Závod vypukl v pět odpoledne, kdy speaker akce MC Kajak spustil svůj freestyle rap a dalších pět hodin nebyl k utišení. Hned po něm se spustili z rozjezdové rampy jezdci a začala bezmála dvouhodinová kvalifikace. Triků tam padlo požehnaně, tak to vezmeme jenom namátkou. Začalo se zvolna, sérkou grindů, boardslidů a fs boardslidů, jak na rovné bedně, tak i na hokejce. David Čonka k tomu přidal 270 do fróňa na rovné bedně a Radim Hovad fs 180 do sw grindu na hokejce. Zcela bez respektu vstoupil do kvalifikace Darek Bergmann, který se blýsknul transferem do fs boardslidu na zetku. Snad ještě důrazněji se představil Seb Muller, který jako první otestoval streetrail a hned potom odpálil masivní transfer fs 270 do fróňa na zetku. V osobitém stylu jezdil i jeho kolega Marcel Dextor (fs noseslide pretzel a fs lipslide na hokejce). Diváci rozhodně nemohli přehlédnout Honzu Nečase, který předváděl hodně velké transfery do spodní části zetka. Neči byl také prvním z Čechů, který pokořil streetrail a po pár pokusech na něm odjel jak fs boardslide, tak i fs lipslide. Solidně zajeli kvalifikaci také Roman Dlauhý s Tomášem Tuzarem, o jejichž rail skills se všeobecně ví.

Po nějakém čase bylo nutné provést shaping odrazu, a tak se celá bandička přesunula na street rail. Špagy se nejdříve projel v bs grindu, aby z něj o chvilku později udělal tail press. David Šuchman udělal tailpress revert. Milli přispěl fs boardslidem. Následovala sérka bs lipslidů - Seb Muller, Roman Dlauhý, Tomáš Tuzar, Martin Matoušek,..atd. Seb Muller poslal celou session na streetu o level víš, když vrátil backlip pretzel out a korunu všemu nasadil Gniazdo, když na strmý streetový rail přilepil sw backlip!!!

Po této streetové vložce se jezdci vrátili opět na bedny a bylo znát, že už jsou rozježdění. Hodně v kurzu byly především transfery na zetko: Martin Matoušek transfer do backlipu, Neči - transfer 270 do boardslidu a sw 27 do boardslidu. Elán jezdců a radost publika trochu přibrzdila Špagyho nehoda, po které mu z hlavy začala crčet krev. O chvilku později ošklivě upadl i Radim Hovad, čímž se naštěstí božstvo ukojilo a dalších obětí už nebylo třeba. Tomáš Kašpárek tak mohl v klidu odjet svůj transfer fs 270 do fs boardslidu, kterému k odjetí do té doby chybělo jen maličko.

Po přestávce na poradu rozhodčích a po dalších sto padesáti sedmi rýmech MC Kajaka bylo vše připraveno pro finále, v němž se rozhodovalo, kterých šest riderů postoupí do superfinále. Jezdci jeli vždy dva proti sobě, podobně jako třeba na Air & Style. V první dvojici nastoupil Darek Bergmann proti Marcelu Dextorovi. Darkovi se dařilo, triky mu tam padaly, a tak zaslouženě postoupil mimo jiné pro čistý backlip na hokejce. Finále naopak skončilo pro Romana Dlauhého, jehož fs boardslide přes celé zetko nestačil na sw bs 1 do tailpresu v podání Takcze Balacze. Tomáš Tuzar zaříznul jednoho z favoritů - Seba Mullera. Seb myslel, že vše získá backlipem na streetovém railu, ale Tomáš ho po něm ihned zopakoval. Následoval Sebův one-footed boardslide na rovné bedně, ale Tomáš vše nakonec zabil fs noseslide pretzel out na zetku. Milli Navrátil vyfasoval Gniazda, který si vybojoval místo v superfinále trikem sw tailslide 270 out. Tomáše Friedricha - jediného jezdce, který postoupil z otevřené kvalifikace až do finále - vyřadil Martin Matoušek s 270 do fs boardslidu a borem do grindu revert. Asi největším překvapením bylo, že rokytnický lokál Honza Řezníček vyšoupnul jinak suverénního Honzu Nečase. Oba se předvedli jak v 270 transferech na zetku, na street railu, kde Honza Řezníček dal grind 180 out a Neči fs 180 do sw grindu, tak i na rovné bedně, kde to Honza Řezníček zabil bs 270 do boardslidu 270 out.

Nebudeme report protahovat a jdeme rovnou do superfinále. Darek Bergmann pokračoval v tricích na zetku (transfer do backtailu, fs nose pretzel out...), Gniazdo vsadil hodně na techniku (sw 270 do backtailu to fakie na rovné bedně, sw backlip to fakie...). Honza Řezníček se také přidal do klubu "transfer270nazetku" a k němu ještě přidal již zmíněný trik bs 270 do boardslidu 270 out na bedně. Takacz Balacz také čaroval technikou fs 1 do sw grindu přeskočený do grindu a třeba také fs boardslide to bs boardslide 270 out na bedně. Tomáš Tuzar zaujal backlipem 270 out a Martin Matoušek předvedl celou řadu technických triků, včetně stylových transferů. Pak už zazvonil zvonec, MC Kajak sice stále rapoval, ale závodu byl konec. Vítězství pro sebe získal Takacz Balacz, druhý skončil Wojtek "Gniazdo" Pawlusiak a třetí místo bral Honza Řezníček. Gniazdo navíc získal speciální cenu Best Street Jibber. Vymrzlé a značně prořídlé publikum se pak rozešlo dílem na afterparty, dílem domů. Stejně tak i novinářstvo a podobná verbež. Chcete shrnutí na závěr? Funstorm Jib Showdown byla rozhodně povedená akce, které by ale jistě slušelo početnější publikum. Liberečáci, dívám se na vás...

FOTOGALERII Z AKCE OD DAVIDA BLAŽKA NAJDETE ZDE

Výsledky Funstorm Jib Showdown 2007:

1. Takacz Balacz
2. Wojtek "Gniazdo" Pawlusiak
3. Honza Řezníček
4. Martin Matoušek
5. Darek Bergmann
6. Tomas Tuzar

Best Street Jibber: Wojtek "Gniazdo" Pawlusiak

Druhého prosince se v Mnichově odehrál již patnáctý ročník závodu Nokia Air & Style. Šestihvězdičkový podnik TTR hostil jedny z největších hvězd světového snowboardingu a mezi tisíci německých teenagerů se pohybovala i naše FRedakce…

Úkol napsat report si již potřetí v řadě vylosoval Šmíďák, ale kupodivu nic nedodal. Tento jinak spolehlivý reportér si sice celou dobu dělal poznámky, ale jak se ukázalo později, report o Air & Style to nebyl. Mohla za to snad únava, snad stesk po vzdálené domovině, zkrátka Šmíďák celou dobu smolil dopis své babičce, u které měl inkriminovanou sobotu strávit. Když nedodal report, zabavili jsme mu alespoň text dopisu. Tady je:

Milá babičko,

jak sis asi všimla, tento víkend jsem za tebou nepřijel na návštěvu, i když vím, že jsi napekla buchty a zavinula závin. Povinnost mne totiž zavolala a já se vydal do Bavorska, abych byl přítomen na závodě nejlepších snowboardových akrobatů světa.

Celá opičárna, které říkají Air & Style, se konala v Mnichově na olympijském stadionu. Ve městě známém výrobou limuzín BMW a pořádáním pivních olympiád jménem Oktoberfest postavila parta gastarbajtrů obrovský skok a létající akrobati na něm metali kozelce, jaké nejsou k vidění ani v cirkusu Humberto.

Asi největší hvězdou byl pán z USA, co se mu ze srandy říkáme Rýže, protože on se tak vlastně doopravdy jmenuje. Loni v Mnichově vyhrál, když předvedl double backflip late 180, což jsou dvě salta vzad a ještě k tomu se otočil o 180 stupňů. Šikovnej je taky domácí Benedek, který loni předvedl fs double cork 12, což je taková motanice, že ti to babi radši ani nebudu vysvětlovat. Na místě byli i kluci z Finska, co mají srandovní jména, jako třeba Eero Ettala, Risto Mattila nebo Heikki Sorsa. Z Ameriky přijel Kevin Pearce, Danny Davis, Chas Guldemond a Andy Finch. Z Francie dorazil malej chlapík jménem Mathieu Crepel. Z Norska přiletěli Mikkel Bang a Torstein Horgmo, který měl ještě nedávno zlomený obratel, ale už zase skáče přes kaluže. Vedle těchhle malejch kluků dorazil i norský Viking Andreas Wiig, což je chlap jak hora, a také Gigi Rüf, který jezdí v hlubokém sněhu jako drak. Abych na nikoho nezapomněl, musím zmínit ještě Christophe Schmidta, který narychlo zaskočil za zraněného Hampuse Mossesona.

Do Mnichova jsem nejel sám, to víš, někdo na mě musel dohlédnout. Tím odpovědným byl Martin Večerka, kterému všichni říkáme Márty. Do jeho auta se vlezl i Aleš, syn paní Foffové, a také Bára, která vyrábí časopis pro správná děvčata jménem Lime. Dostat se na stadion nebylo úplně jednoduché. Copak já, mě už tam znají, nechtěli tam ale pustit Báru, prý že nemají její jméno na seznamu, a také Mártyho, jehož jméno zase chybělo na úplně jiném seznamu. No zmatek, co ti budu povídat. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že oba budou muset celou dobu kempovat v novinářském centru, ale vše se v dobré obrátilo. Bára dostala akreditaci a Márty si po několika telefonátech na různé strany radši koupil lístek.

Skok, co na stadionu postavili, byl macek, že i Raška by se to bál skočit. Sedmdesátimetrový rozjezd se sklonem 42° zajišťoval jezdcům dostatečnou rychlost před tím, než je skok vystřelil do vzduchu přes pětadvacetimetrovou plošinu. Ve spodní části byl navíc umístěný takový hrb, kterému odborně říkáme stand-up, a dlouhá rovná bedna, po které se jezdci mohli klouzat jak po skluzavce, co stojí ve Vejprtech u školy.

Hlavnímu závodu předcházel Rookie Challenge - závod jezdců, kterým ještě nezaschla barva na občankách. Docela se divím, že jim to maminky nezakáží, vždyť by se jim mohlo něco stát. Ve hře byl ale postup do hlavního závodu příštího ročníku, takže obavy o zdraví šly stranou. Jména těch jezdců ti babi asi moc neřeknou, ale věř, že i když se jedná o mladé kluky, jejich jména ve světě snowboardingu už něco znamenají. Byli to: Iouri Podladtchikov, Christian Haller, Marco Smolla, Peter König, Juuso Laivisto, Mason Aguirre, Tim Humphreys, Louie Vito, Werner Stock, Luke Mitrani, Elias Elhardt, Arthur Longo, Manuel Pietropoli, Daniel Ek, Tobias Strauss, Sergej Lapushkin

Mlaďasové se na skok rozjížděli prakticky šusem, málokdo si dovolil před odrazem udělat oblouček. Na začátku se nejdřív rozcvičovali, ale netrvalo dlouho a Daniel Ek se ve vzduchu otočil o 900 stupňů. Hned po něm metnul Werner Stock fs 1080. Desítku (jako ten trik, ne pivo) si dal také Mason Aguirre a chvilku po něm i Christian Haller, zatímco ostatní pilovali devítky na všechny strany. Nějak se nedařilo Jurovi Podlatschikovi, což je Rus a přesto Švýcar (nebo naopak?). Jura se sice vždycky roztočil jak řetízák o jarmarku, ale ustát skok se mu už nedařilo. Vítězství mezi omladinou si nakonec odnesl Tim Humpreys za suverénní sw fs 10. Těsně za ním skončil Mason Aguirre, který roztočil své tělo až na stupeň bs 12, bohužel se mu ale nepodařilo úplně zastavit rotaci na doskoku.

Jen co mladí klučinové doskákali, dala se do hraní skupina 30 seconds to Mars. Já ti nevím babi, tohle by se ti asi nelíbilo a ani mě to neuhranulo. Bylo to takové ukňourané, no škoda slov. Hnedka jak tihle hašišáci slezli z pódia, nahoře na skoku se objevili první závodníci.

Systém byl už daný z loňska, jeli vždy dva jezdci proti sobě, na tři pokusy, počítal se pouze nejlepší skok. V první dvojici byl Christophe Schmidt proti finské vrtuli jménem Risto Mattila. Jejich střet dopadl jednoznačně pro finského borce. Christophe Schmidt se nějak nedokázal popasovat s dopadem, často svůj trik zakončil jízdou po zadku, takže Ristovi na postup stačila "pouhá" sw bs 9. Druhou dvojici tvořil chasník Chas Guldemond a Nor Torstein Horgmo. Oba svedli vyrovnanou bitvu. Tu devítka, tu desítka, na všechny možné i nemožné strany. Postup pro sebe nakonec vybojoval Horgmo, a to čistou sérkou sw bs 9 a nollie backtail na bedně. Velký souboj se čekal mezi Andreasem Wiigem a Heikki Sorsou. Zatímco Wiig ze své bohaté zásoby triků vybíral motanice všemi směry (fs 9, sw bs 9, double cork 10), Sorsa nejprve předvedl bs 9 a na druhý pokus pak čistě odjel fs 3 one foot!! To prosím na pětadvaceti metrech! Magor. David Benedek přešel přes Gigiho Rüfa především díky nekompromisní technice, kterou převálcoval jinak velmi stylové Gigiho triky. Mathieu Crepel vyřadil Andyho Finche, ale v jejich případě šlo o nejméně záživný střet. Těžké rozhodování měli rozhodčí u dvojice Kevin Pearce a Danny Davis. Oba mlaďasové rotovali jak o život a devítikilo bylo základním trikem, kterým oba začínali. Následovaly desítky a Kevin Pearce na poslední pokus ustál i fs 12, díky které postoupil dál. Z dvojice Nicolas Müller a Eero Ettala postoupil druhý jmenovaný, když odjel sw fs 10. To už jsem se dostal ve vyprávění k té nejzajímavější dvojici. Na jedné straně ostřílený borec a loňský vítěz Travis Rice, na druhé straně nemladší z klučinů - Mikkel Bang. Travis, vyzbrojený fešáckým knírkem sňatkového podvodníka, nechtěl ponechat nic náhodě a umotal trik, který si dovolím pojmenovat backflip rodeo 720, i když si nejsem úplně jistý, že se to tak doopravdy jmenuje. Obdobný trik zopakoval i v dalším kole, ale Mikkel Bang dal čistou sw bs 10 a rázem šel do vedení! Travis se snažil zvrátit výsledek na svou stranu s double cork 10, ale ani to podle sudích nestačilo na Mikkela. Loňský vítěz se tak poroučel a vysmátý Mikkel pokračoval dál. Každopádně ten Bang by se ti babi určitě líbil, je to kluk šikovná.

V přestávce mezi kvalifikací a finále se v aréně začali prohánět jezdci na sněžných skůrech. Backflip střídal backflip, tedy až do chvíle, než se jednomu z jezdců nepodařilo tento trik dotočit a na dopadu skončili v opačném pořadí než obvykle. Dole jezdec, nahoře skútr. Fuj. Ještě že jezdec odešel po svých, byť s pomocí zdravotníků.

Ve finále byly už jen čtyři dvojice, takže všechno jelo jako po drátku. Především pokračovala spanilá jízda Mikkela Banga. Sedmnáctiletý dorostenec si ve třech pokusech poradil s Eerem Ettalou, především díky své vysoké sw bs 10. Eero se ještě snažil zapůsobit na rozhodčí svým sw double backflipem, ten ale přisedl a šel si balit věci. Relativně snadno postoupil další z mladých jezdců - Torstein Horgmo. Jeho protivník Risto Mattila zkoušel dokola fs 12 v poněkud křečovitém stylu a s mizerným dopadem. Torsteinovi stačila "pouhá" bs 9 a byl v superfinále. Mistra one footů - Heikki Sorsu - vyprovodil ze závodu David Benedek, který na třetí pokus odjel double cork 10. Kevin Pearce se s Mathieu Crepelem také nijak nemazal, a když se mu podařilo čistě odjet sw bs 10, nebylo už nic, co by francouzského jezdce zachránilo.

Po další přestávce na hudbu a svařák nastal čas superfinále, do něhož postoupili čtyři nejlepší jezdci. Desetitisíce německých mládežníků řvaly jak o život, stadionem kroužily mexické vlny a atmosféra byla vskutku strhující. Jako první se z nájezdu spustil Mikkel Bang, dal sw bs 9, ke které přidal ještě frontflip na spodním skoku. Kevin Pearce odjel cab 10, Horgmo přidal další sw bs 9 a David Benedek se vytrvale snažil dotáhnout svou doublecork 12 do perfektu. Zkrátka, co trik, to perla. Řvoucí publiku hecovalo jezdce, co to šlo, a ti na povzbuzování davu slyšeli. Torstein Horgmo skočil vysokou a čistou fs 10, Mikkel Bang sw bs 10 a Kevin Pearce dokonce cab 12. Sudí se z toho všeho asi dost zapotili, tím spíš, že Davidovi Benedekovi se podařilo na úplně poslední pokus závodu odjet fs double cork 12, byť s revertem. Tečka za závodem to byla více než solidní. Tím pádem tu byl ale i konec závodu a všichni jsme mohli pozdravit nového vítěze Nokia Air & Style. Stal se jím Kevin Pearce před Mikkelem Bangem a Torsteinem Horgmem. Pro mistra corkovaných rotací Davida Benedeka nezbylo než čtvrté místo.

Pak už to vzalo rychlý spád. Přišel pán Haakonsen, což je ve snowboardovém světě něco jako pan Klaus. Je nejkrásnější, nejchytřejší, a když mluví, tak všichni okolo poslouchají. Rozdal klukům medaile, ti měli pochopitelně radost, radovaly se i holky v plavkách, co stály v zimě na pódiu, radovaly se tisíce německých děcek v publiku. Radovali jsme se i my, částečně proto, že jsme mohli jet domů. Ona to sice byla moc pěkná estráda, lepší než Karel Gott ve Slaném, ale kdyby místo stadionu, reflektorů, tisíců německých teenagerů…atd. okolo byly hory, tak by to taky mělo něco do sebe. No nic. Radši už budu končit, dopis je to beztak dlouhej víc než dost. Měj se hezky, až zas někam pojedu, tak určitě napíši.

Tvůj vnouček Davídek

PS: Až půjdeš do obecní knihovny, můžeš se podívat i na videa, která jsou na www.method.tv. Pani knihovnice ti jistě ráda pomůže.

Celkové výsledky Nokia Air & Style 2008:

1. Kevin Pearce
2. Mikkel Bang
3. Torstein Horgmo
4. David Benedek
5. Heikki Sorsa
6. Risto Mattila
7. Eero Ettala
8. Mathieu Crepel
9. Danny Davis
10. Nicolas Müller
11. Travis Rice
12. Chas Guldemond
13. Andreas Wiig
14. Gigi Rüf
15. Andy Finch
16. Christophe Schmidt

Nokia Air & Style 2008 -Rookie Challenge:

1. Tim Humphreys
2. Werner Stock
3. Mason Aguirre

LP-Shadow of the day

LP-In the end

LP-Numb

LP-I´ve Done

LP-Somewhere I Belong

LP-Breaking a Hebit

LP-From the Inside

LP-Lying From you

LP-Faint

LP-Valentine´s DAY

LP-BY Myslf

LP-In The End(techno remix)

LP feat Jay-Z-NUMB(Encore)

LP-Leave Out All the Rest

LP-Given UP

LP-NO Roads left

Sum 41-With me

Sum 41-Pieses

Sum 41-The Hell Song